Diplomek pro Míšu a Sáru za 2.bleskovku
11. června 2008 v 21:13 | Denda
|
Diplomky
Ahojík moooc se omlouvám za spoždění s diplomkama-ale bohužel nebyl čas....
Dnes jsem změnila trošku styl výroby diplomků....není to extra a proto sem to dělala a upřímně řeknu že sem to trošku odflákla...promiňte ,příště to bude lepší

Diplomek pro Eve za 2.bleskovku
11. června 2008 v 20:56 | Denda
|
Diplomky
Ahojík moooc se omlouvám za spoždění s diplomkama-ale bohužel nebyl čas....
Dnes jsem změnila trošku styl výroby diplomků....není to extra a proto sem to dělala a upřímně řeknu že sem to trošku odflákla...promiňte ,príště to bude lepší

Diplomek pro Nikissek za 2.bleskovku
11. června 2008 v 20:48 | Denda
|
Diplomky
Ahojík moooc se omlouvám za spoždění s diplomkama-ale bohužel nebyl čas....
Dnes jsem změnila trošku styl výroby diplomků....není to extra a proto sem to dělala a upřímně řeknu že sem to trošku odflákla...promiňte ,příště to bude lepší

PS: jinak je to zmenšený
Pozadíčka na bločky
8. června 2008 v 21:34 | Denda
|
Super věcičky
Ahojík,tady máte pár pozadíček na blogy.....budu sem ještě přidávat...




10 věcí, které nás nejvíc rozčilují!
7. června 2008 v 22:22 | Denda
|
Super věcičky
- Rodinné sešlosti, kdy jsi uvězněn(a) za stolem a pořád musíš odpovídat na ty stejné otázky.
- Zákaz telefonování s kamarády, ve chvíli, kdy se váš hovor nejvíce rozjíždí.
- Když Tě rodiče nutí, do oblečení malé holky(kluka).
- Posedlost rodičů, pokud jde o zimu a nachlazení!Grrr!
- Nikdo nebere vážně Tvé problémy.Pro dospělé to jsou jen hlouposti, ale pro Tebe to může znamenat konec světa.
- Učitelská otázka: ,,Proč se směješ?" když nevědí, že sis právě pod lavicí přečel(a) psaníčko od hezké(ho) spolužáka(spolužačky).
- Dorážení kluků(holek) když kolem nich holka(kluk) projde.
- Boj s make-upem.Lesk na rty si můžeš natřít po cestě do školy, ale make-up...to sakra trvá!(Je jesný, že tohle bylo spíše pro holky!)
- Nedostatek soukromí
- Každá věta začínající na: ,,Já ve Tvém věku..."
Appaloosa
7. června 2008 v 22:11 | Denda
|
Koně
Skvrnitě zbarvení koně, k nimž appaloosa patří jsou známi už dlouho. Jeskynní malby z doby před více než 20 000 lety znázorňují podobné skvrnité koně a čínští císaři pro ně dokonce našli označení ,,nebeští koně.´´ V 18. a 19. století patřili koně appaloossa k oblíbencům evropských aristokratů. V Americe se o chov plemene nejvíce zasloužili indiáni, zejména kmen Nez Perce, žijící na území tsátu Oregon. Byl to jediný indiánský kmen opravdových odborníků na chov koní. K chovu totiž indiáni Nez Perce používali jen ty nejlepší hřebce, zatímco ostatní nechali vykleštit, aby z nich nevzešli žádní potomci.
Indiáni kmen Nez Perce byli také šikovnými obchodníky. Koně nevyužité k chovu uměli vyměnit s jinými kmeny. Postupně tak tento kmen získal odolné a rychlé koně se silnýma nohama, schopné pohybu v těžkém terénu. Jedinci se skvrnitým zbarvením se těšili největší oblibě. Indiáni je nazývali ,,PALOUSE´´, podle řeky, která protéká krajinou, kde se tito koně popásali. Později slovo v každodenním indiánském jazyce vyvinulo v ,,APPALOOSA´´.
Bohužel osud nebyl kmenu Nez Perce příznivě nakloněn, což mělo své důsledky i pro plemeno appaloosa. Indiáni se stali nepříteli Američanů a aby se zachránili, pokusili se uprchnout do Kanady. Nedošli však dále než do Montany, kde se vzdali vojákům. Koně appaloosa, smysl života a chlouba indiánů, vojáci zabavili a prodali. Byla dokonce vypsána prémie za zabíjení zaběhlých koní. Nádherní hřebci appaloosa zmizeli a jediné, co zbylo, byli silní tažní koně. Během následující generace se pak plemeno muselospokojit s prací v zápřehu, ale dnešní appaloosy už jsou o něco lehčí. Je to důsledek křížení s anglickým plnokrevníkem a quaterem. Zhruba pět desítek let byl appaloosa plemenem bzácným, ale v roce 1938 byl založen kluýb na záchranu tohoto úžasného koně.
Indiáni kmen Nez Perce byli také šikovnými obchodníky. Koně nevyužité k chovu uměli vyměnit s jinými kmeny. Postupně tak tento kmen získal odolné a rychlé koně se silnýma nohama, schopné pohybu v těžkém terénu. Jedinci se skvrnitým zbarvením se těšili největší oblibě. Indiáni je nazývali ,,PALOUSE´´, podle řeky, která protéká krajinou, kde se tito koně popásali. Později slovo v každodenním indiánském jazyce vyvinulo v ,,APPALOOSA´´.
Bohužel osud nebyl kmenu Nez Perce příznivě nakloněn, což mělo své důsledky i pro plemeno appaloosa. Indiáni se stali nepříteli Američanů a aby se zachránili, pokusili se uprchnout do Kanady. Nedošli však dále než do Montany, kde se vzdali vojákům. Koně appaloosa, smysl života a chlouba indiánů, vojáci zabavili a prodali. Byla dokonce vypsána prémie za zabíjení zaběhlých koní. Nádherní hřebci appaloosa zmizeli a jediné, co zbylo, byli silní tažní koně. Během následující generace se pak plemeno muselospokojit s prací v zápřehu, ale dnešní appaloosy už jsou o něco lehčí. Je to důsledek křížení s anglickým plnokrevníkem a quaterem. Zhruba pět desítek let byl appaloosa plemenem bzácným, ale v roce 1938 byl založen kluýb na záchranu tohoto úžasného koně.
Popis: Dnešní zástupci plemene appaloosa mají mnohe z toho, čeho si na nich nejvíce cenili již indiáni kmene Nez Perce: vytrvalost, dobrou povahu a všestrannost. Kůň má kulatou silnou záď s vysoko nasazeným ocasem a tvrdými kopyty. Hlava je elegantní.
Využití: U tohoto plemene existují nejrůznější pokrevní linie. Pro některé je typická rychlost, jiné se lépe hodí k některým disciplínám westernového ježdění a jiné jsou vhodné pro výcvik a skákání.

Využívají se pro různá show...

Na westernové disciplíny....

Dokonce i pro dostihy...
Paint Horse
7. června 2008 v 22:08 | Denda
|
Koně
Španělský dobrodruh Hernando Cortes se 1519 vydal na plavbu do Ameriky, aby tam hledal zlato. Na cestě jej doprovázelo 16 koní. Jedním z nich byl kůň kaštanové barvy se skvrnami na briše. Spolu s mustangy se stal základem pro chov koní Paint.
O mnoho a mnoho let později, jednoho dne roku 1960, seděla Rebeca Tyler Lockhartová v kuchyni a obvolávala známé. Najednou dostala nápad. Věděla, že se spousta lidí zajímá o koně se skvrnitou srstí, a tak ji nyní napadlo, že by mohla pořídit seznam všech takových koní a na jeho základě vytvořit asociaci sdružující zástupce tohoto plemene. Lidé Rebeccu za tento nápad pochválili, a tak se pustila do sepisování. Postupně byl celý kuchyňský stůl pokrytý papírky se jmény majitelů, takže Rebecca musela požádat kamarádky, aby jí s úřadováním pomohly. Práce šla poměrně hladce, jenže jednoho dne všechny 3 ženy onemocněly chřipkou, a tak musela Rebecca povolat další posily.
Společnými silami skupina o rok později na dostizích ve Forth Worthu založila registr pro strakaté koně. Členové týmu obvolávali všechny majitele koní Paint a zvali je k účasti na dostizích. Pár týdnů nato svolala Rebecca skupinu sedmnácti majitelů a rozhodovalo se o tom, zda by bylo možné založit nové plemeno.
Jednoho dne roku 1962 Rebecca opět seděla v kuchyni, ale tentokrát již mohla do AMERICAN PIANT STOCK HORSE ASSOCIATON, tedy sdružení koní dobytkářského rázu, zapsat prvního člena. Byl to černý hřebc s bílým zbarvením typu tobiano a jmenoval se Bandits Pinto. Do konce roku se členská základna rozrostla na 150 majitelů a 250 koní.
Od té doby se plemeno rozšířilo a v součastné době čítá asociace více než 500 000 registrovaných koní Paint. Zástupce najdeme po celém světě, ale ať už se Paint narodí v kterékoli zemi, je automaticky registrován v centrální plemenné knize v texaském Forth Worthu, kde má asociace, nyní pod jménem AMERICAN PAINT HORSE ASSOCIATION, své sídlo.
O mnoho a mnoho let později, jednoho dne roku 1960, seděla Rebeca Tyler Lockhartová v kuchyni a obvolávala známé. Najednou dostala nápad. Věděla, že se spousta lidí zajímá o koně se skvrnitou srstí, a tak ji nyní napadlo, že by mohla pořídit seznam všech takových koní a na jeho základě vytvořit asociaci sdružující zástupce tohoto plemene. Lidé Rebeccu za tento nápad pochválili, a tak se pustila do sepisování. Postupně byl celý kuchyňský stůl pokrytý papírky se jmény majitelů, takže Rebecca musela požádat kamarádky, aby jí s úřadováním pomohly. Práce šla poměrně hladce, jenže jednoho dne všechny 3 ženy onemocněly chřipkou, a tak musela Rebecca povolat další posily.
Společnými silami skupina o rok později na dostizích ve Forth Worthu založila registr pro strakaté koně. Členové týmu obvolávali všechny majitele koní Paint a zvali je k účasti na dostizích. Pár týdnů nato svolala Rebecca skupinu sedmnácti majitelů a rozhodovalo se o tom, zda by bylo možné založit nové plemeno.
Jednoho dne roku 1962 Rebecca opět seděla v kuchyni, ale tentokrát již mohla do AMERICAN PIANT STOCK HORSE ASSOCIATON, tedy sdružení koní dobytkářského rázu, zapsat prvního člena. Byl to černý hřebc s bílým zbarvením typu tobiano a jmenoval se Bandits Pinto. Do konce roku se členská základna rozrostla na 150 majitelů a 250 koní.
Od té doby se plemeno rozšířilo a v součastné době čítá asociace více než 500 000 registrovaných koní Paint. Zástupce najdeme po celém světě, ale ať už se Paint narodí v kterékoli zemi, je automaticky registrován v centrální plemenné knize v texaském Forth Worthu, kde má asociace, nyní pod jménem AMERICAN PAINT HORSE ASSOCIATION, své sídlo.
Popis: Paint má robustní kostru a dobré svaly, zato hlava je poměrně malá. Má neobyčejně dobrou povahu. Díky výhodné stavbě těla je to kůň rychlý, který umí dělat kolečka na místě. Proto se odí pro všechny disciplíny westernového jezdeckého sportu. Navíc mívá smysl pro samostatnou práci a práci s dobytkem.

Využití: Paint se nejčastěji využívá jako kůň jezdecký a hodí se na všechny disciplíny westernového ježdění.

Výška: Od 145 do 165 cm.
Zbarvení: Třem nejrozšířenějším zbarvením se říká TOBIANO, OVERO a OVERO. U druhu overo dále rozlišujeme následující vzory: FRAMED OVERO (rámové), SABIANO a SPLASHED WHITE (rozstříknutá bílá). Skvrny jsou bílé či barevné.


